Report z Trancefusion Magic od Mar Alla a Čéši

Mar All:

Do haly jsem dorazil až tak kolem čtvrt na jedenáct. Strašně mě mrzelo, že jsem nestihl Myon & Shane54. Strašně jsem je chtěl slyšet, ale bohudík, že existuje záznam a tak jsem si je poslechl alespoň zpětně po párty a jejich set absolutně nemá chybu - proto mě dvojnásob mrzí, že jsem dorazil tak pozdě. :( Když jsem přišel, hrál už Roger Shah a moc mě nezaujal, šel jsem si tedy dát věci do šatny, kde jsem byl obsloužen doslova ihned. Již bez bundy a batohu jsem se rozhodl obhlédnout ostatní prostory Průmyslového paláce a najít druhou stage. Tam mě uvítal nepříjemně těžký zakouřený vzduch a naprostý nedostatek míst k sezení (odhadem tak pro 20-30 lidí). Připadal jsem si podveden vzhledem k tomu, že právě o tom byl v tiskové zprávě před akcí věnován celý odstavec. Těch pár gaučů a židliček mi nepřišlo adekvátních na akci pro tisíce lidí. Nemluvě o tom, že jsem za celou noc nenašel volné místo k sezení. Dalším nemilým zjištěním byl žetonový systém (1 žeton za 40 Kč, přičemž se dal zakoupit pouze po násobcích tří - čili 3, 6, 9, 12, atd.) - horší žetony jsem zatím nezažil, protože tyto se nedaly odlamovat, ale člověk je musel drahnou chvíli kroutit a pak silou odtrhnout. Nemluvě o tom, že odtrhnout půlku žetonu byl nadlidský výkon. Dalším nepříjemným zjištěním byl fakt, že sortiment na baru byl tak okleštěný, že okleštěnější již být nemohl (vodka, bílý rum, gin, tequila, whisky a bourbon, víno, sekt, Coca Cola, Coca Cola Light, voda a několik druhů ledového čaje - ale hlavně, že v nabídce byla láhev šampaňského - myslím, že značky Moet - za 50 žetonů, což je bratru 2000,- ). Ceny byly standardní, ačkoli bych zdůraznil, že vodka + Red Bull jen za kilčo, což je dokonce nižší cena než ve většině pražských klubů...

Myon & Shane54

čéša:

Kámo, já zaspal a tudíž jsem přišel do haly něco málo po jedenácté a v tu chvíli už to na parketu celkem slušně žilo. Roger Shah pouštěl zrovna nějaké vokálové dýchánky... Zakouřeno se mi nezdálo, ale již bylo dost velké horko. Já jsem si hodil věci do šatny a šel se projít na plac. V tu chvíli jsem si hned u vchodu všiml také těch žetonů, musel jsem si koupit minimálně tři, což mi stačilo přesně na tři vody a problémy jsem neměl ani s nákupem, ani s lámáním. Prostě všechno v pohodě. :) Každopádně v jednu chvíli zněl track, co jsem poznal, a to Mory Kante - Yeke Yeke 2011 (Roger Shah Pumpin´Island remix). Také jsem poznal jeho závěrečný track, který zpívala celá hala: "I can´t see today, I can´t see tomorrow..." Prostě Armin van Buuren & DJ Shah feat. Chris Jones - Going Wrong, což byla "euforka" jako prase! Mně se tam Jardo zdálo všechno prozatím OK. I ty žetony... Ale je pravda, že ceny na barech byly trošku méně konkurenceschopné proti Transmission.:)

Mar All:

Docela dlouhou dobu jsem trávil na druhém pódiu, jelikož mě Roger Shah a následně i ATB nebavili. Za tu dobu se tu vystřídali DJ Scooczech a DJ Marty Crow. Hráli směsici house music a trance, docela se to dalo poslouchat, ale jejich sety neměly ani hlavu, ani patu. Například po Delerium - In Silence zahrát nynější rádiový hit (čti diskofilárnu) "Barbra Streisand" je podle mě zvěrstvo... Následná Waiting 4 od Petera Gelderbroma jenom zarazila další hřebík do rakve DJingu a jeho podstatné části - tvorby setu. K výkonům Rogera Shaha a ATBho nemám moc co říct, protože Roger mě nikdy nebavil ani svou produkcí, ani svými DJ/live vystoupeními a od ATBho jsem slyšel první tři tracky, kdy se mu oba mixy tak ošklivě nepovedly, že mě z toho až bolely uši. Ovšem ve chvíli, kdy měl končit, jsem se do hlavního sálu vrátil a skoro jsem těm uším nevěřil... Tak neuvěřitelný závěr setu jsem fakt nečekal a musím mu za to dát palec nahoru, přestože pro mě ATB nikdy nebyl kdovíjak kvalitní DJ (pozor, ale jako producenta si ho hodně vážím, protože udělal hromadu skvělých songů). Tohle se mu prostě náramně povedlo, rozkřičel celou halu a slova "What about us!" byla slyšet snad kilometry daleko. ;). Nakonec způsobně uvedl Cosmic Gate a "vyklidil pole"...

čéša:

No a teď přišlo to zábavné, i když malinko asi protáhlé: hlavní performance a show! Luxusní černá baletka a její nádherné nohy a krásné taneční vystoupení... K tomu další taneční skupinka a ten největší ohlas získal pár gymnastů, který tam předvedl takovou, ale takovou show, že mi šla a to nejen mně, hlava kolem. Bylo to dokonalé, krásné a uplně mě to odrovnalo... Tohle se jim povedlo a mně se to velmi líbilo! V dnešní době si lidé velmi potrpí na to, aby měli "něco víc" a hlavně, konečně si přišli na své i páni fotografové, jelikož fotit takovouhle krásu je daleko příjemnější než statické focení lidí a DJs. A k tomu ATBmu... Prý "Legendary Sound", nebo co to hlásil ten úvodní hlas. :) No nic, určitě tu musel být hlavně za účelem nalákání lidí, kteří znají spíše věci spíše z rádia... Abych pravdu řekl, tohoto pána jsem nikdy moc nesledoval, ale věřím, že přínos pro trance nějaký měl. Poznal jsem jediný jeho track a tím byla skladba "Extasy" z jeho tvorby a celá hala přitom byla také v extázi. Publikum si však po celý jeho set pozpěvovalo více věcí, které jsem já bohužel nepoznával. Jeho vystoupení mě moc neoslovilo, ale pokud si chci počkat na něco lepšího, tak to přečkám a k tomu mi pomohl další track - "The World Is Mine". Co mě ale Jardo nejvíc dostalo - a to jsem nechápal, protože jsem si v tu chvíli přišel jak nějakej čéša v říši divů - byl jeho závěr! Tenhle chlapík zahrál dramík?! Tak to jsem nepobral a vzalo mi to dech... Slušný závěr! :)

Mar All:

To, co přišlo vzápětí, čekali všichni ti, kdo znají Nica Chagalla a Bossiho už hodně dlouho... Po: "We're Cosmic Gate, hello Prague!" rozťali atmosféru s tím nejlepším ze všech trance škatulek v naprosto skvělých remixech. Od začátku do konce mě nepustili ani na záchod, protože jsem musel tancovat, skákat, tleskat a všemožně jinak se pohybovat do rytmu. Prostě to nešlo jinak - bylo to něco jako povinnost zůstat a slyšet celé jejich vystoupení. Z tracků, co si pamatuji, bych zmínil snad Kiksu od Kyau vs. Albert v novém letošním remaku, jejich loňskou bombu Barra, či Coming Home v remixu od Dirty South. Hlavní však byl konec jejich setu s kosmickou trojkombinací FireWire, F.A.V. a bombou všech bomb Exploration Of Space ve stařičkém originálním znění. Ta atmosféra se nedá popsat - museli byste být u toho, když zazněly první tóny tohoto nadčasového songu... Mohu jen říct, že to vypadalo, jako když se několik tisíc lidí snaží proskočit střechou! ;)

Cosmic Gate

čéša:

Párkrát jsem se došel vyčůrat a mezitím nastoupilo všem tak známé duo... Cosmic Gate pro mě zahráli celkem slušně. Trance, který v tu chvíli potěšil většinu lidí a i mě začal konečně pořádně roztancovávat. Díky tomu obrovskému kotli vpředu to však nešlo tak snadno, i když docela dost lidí po ATBho setu odešlo. Ovšem to, co mé srdce zasáhlo v tento okamžik nejvíc, bylo první z celkově tří vystoupení Emmy Hewitt, protože takhle krásnou ženu s tak krásným hlasem, jsem již dlouho neviděl a hlavně neslyšel. Celé její vystoupení bylo úchvatné a naštěstí se několikrát opakovalo. Její zpěv dokonalý, ale bohužel až příliš dokonalý, jelikož nebyl "živý"... Emma, kterou bych si okamžitě vzal za ženu, celé své vystoupení měla na playback - žádná změna v hlase, zadýchání a přitom tak krystalicky čistý zvuk. Přesto je to pro mě žena s velkým Ž. Emma "zpívala" deset minut a já poznal pouze poslední track Cosmic Gate - Exploration Of Space...

Mar All:

Bohužel všechno krásné jednou končí a také Cosmic Gate se museli rozloučit a odejít ze scény, aby uvolnili místo mnou do soboty ne zrovna oblíbenému DJi, Dash Berlinovi. Schválně říkám až do soboty, protože to, co servíroval mým uším, bylo neuvěřitelné. Na úvod celá hala skandovala "I'll be waiting, till´the sky falls down!" a broukala si notoricky známou melodii. A to hlavní přišlo hned vzápětí - přímo božská mana v podobě technicky dokonalého setu plného živého bootlegingu a mash-upování. "We are your friends!", "Are we human or are we dancers" či "It´s not over, I´m not going home!" zpívala celá hala a víc není třeba dodat, protože stáhnout si záznam jeho vystoupení je povinností pro každého nadšence. ;) Tříhodinová taneční a skákací extáze mě ale natolik vyčerpala, že jsem na Seana Tyase vydržel jen chvilinku. Nasadil opravdu vražedné tempo a zrovna, když jsem odcházel do šatny, tak Sean pouštěl Suburban Train od Tiësta. S batohem a bundou jsem se zastavil ještě na baru u druhého pódia utratit poslední žeton za vodu na cestu domů, přičemž mi "milá" slečna odmítla dát k láhvi víčko, přestože jsem jí řekl, že jdu domů. Ano, s navlečenou bundou jsem dozajista mínil jít na parket a uzavřenou láhev pohodit na zem, aby na ni někdo šlápnul a vyvrknul si kotník... Ale chápu, měla nařízeno nevydávat víčka, tak mi ho také nevydala. Moje únava už přesáhla únosnou hranici a tak jsem se za smutných tónů Adagio For Strings v remixu od Tiësta ubíral k východu a následně vzdaloval Průmyslovému paláci. Byl jsem opravdu moc unavený, ale šťastný a spokojený. Od této akce jsem nečekal, že mě uspokojí po hudební stránce, ale nakonec mi naložila takových zážitků, že na ni budu dlouho vzpomínat.

čéša:

Mně se těch několik hodin pobytu zde proměnilo v mnoho tanečních kreací... Dash Berlin přitvrzoval a v tu chvíli se mi to začalo hodně zamlouvat. Konečně ten trance, který mi je tak sympatický bez zbytečných protáhlých vokálů, ale stále velmi melodický a tolik taneční. Dash Berlin pobavil prostě i publikum, které má raději nejen zpívánky, ale i tvrdší styl odnože tohoto stylu... Celou halou se neslo: "We... are... your... friends!" "Jardo, tohle opravdu dostane člověka do varu, co?" :) To nejlepší mě však teprve čekalo a já v tu chvíli dokonce rozhýbal i svoje bolavé koleno. Dash Berlin dohrál, rozházel mezi lidi nějaká trička a podepsané kartičky a mohl nastoupit ten, jenž to tam nekompromisně rozbil. DJ Sean Tyas a jedno z nejlepších tech-trance vystoupení od doby Simona Pattersona na TM. Vím, že to teď lidem přijde asi divné, ale nejvíc jsem si zatancoval až v samém závěru. Sebral jsem poslední zbytky sil a vlil je do nohou a do rukou. Ne, nemohl jsem si pomoci, jelikož tohle muselo roztancovat i mrtvého... Úžasný, perfektní, parádní tech-trance - tohle mělo brutální koule! Já byl v tu chvíli unavenej jako pes, ale spokojenej jako blecha. :)

Mar All:

Ještě bych se rád zmínil o jedné části, kterou jsem zatím vynechal... Tou byla v programu takzvaná "main performance" sestávající z různých atletických výkonů (trampolíny, silových akrobatů) a tanečních kreací. Sice se mi to moc líbilo, ale na můj vkus to bylo zdlouhavé a pro taneční akci docela nepříjemné. 10 minut jen tak stát a koukat na pódium, co se kde šustne? Jak je člověk roztancovaný, tak ho pak z toho postávání bolí nohy... Nakonec bych se rád vyjádřil k vizuální části Trancefusion, která byla skvěle připravena - silné zelené a barevné lasery na pódiu i na opačné straně haly, hromada reflektorů PAR a hlav na dlouhé konstrukci táhnoucí se nad celým parketem (byly na ní také diskokoule, od kterých se odrážel laser svítící z opačné strany haly, než bylo pódium, aby vytvářel efektní "ježky"). Projekce byla vyřešena docela příjemně, nic agresivního či megalomanského s výborným nápadem podélně rozdělit prostřední obrazovku na dvě poloviny a skrýt za ni "kostky", kde byli tanečníci. Bohužel tento nápad rušil fakt, že nedokázali srovnat obrazovky tak, aby na sebe navazovaly, takže byly o slušný kousek posunuté a občas to dost rušilo, když na nich běžel nějaký hodně světlý motiv, či když tam byl na prostředku nápis, který kvůli této chybě nešel přečíst. Věčná škoda, protože to bylo hezky vymyšlené, bohužel však technicky nedotažené. Stejně tak jsem nepochopil, proč osvětlovači méně používali lasery a když běžely lasery, tak mlhu nepouštěli, zatímco pak ke konci Dashova setu při vypnutých laserech prali mlhu do lidí o stošest, až se mi z toho dělalo špatně. Nevím, co to bylo za náplň, ale tahle mlha mě téměř dusila... Suma sumárum - hezky vymyšlená akce, ale technické řešení pokulhávalo. Výkony DJs však všechno toto zastínily a nakonec se jednalo o perfektní halovku. Díky pořadatelům a doufám, že příští vydání Trancefusion bude po hudební stránce alespoň stejně tak dobré jako toto a technickou stránku párty dopilují tak, aby výsledný dojem už nekazilo vůbec nic.

čéša:

Kámo, asi spolu nebudeme úplně ve všem souhlasit, ale mně se tam moc líbilo a vše se mi zdálo perfektní... Pohnuté obrazovky jsem si z boku ani nevšiml. :) Neměl jsem za celý večer s ničím problém - žádné obstrukce na baru, žádné trable se záchody, úklidová četa chvilinku fungovala a i když mě občas štvala ta víčka, co nám brali, tak v důsledku to je fajn, protože šlápnout na zavřenou láhev je fakt něco jiného, než na tu otevřenou. Co se týče světel a laserů, na to jsem nikdy moc nebyl a jak jsem pobýval stále úplně vpředu, tak jsem to ani tak v té hale nesledoval. Hodně se jim ale povedly ty kaskádovité buňky pro gogo - ty byly super. Každopádně tahle prvotina se dle mého povedla a musela se líbit i všem těm pěti tisícům platících návštěvníků!

foto: MHD mhd@techno.cz